Jeden den jsem si dala pauzu a už jsem zase někam jela. Tentokrát jsem nejela nikam do zahraničí, ale do Pražské Zoo se Štěpánkou a jejím maladším bráškou. Jeli jsme vlakem, potom metrem a nakonec autobusem a byli jsme tam. Jako první jsme zavítali na lachtany a potom jsem vyrazili na lanovku. To byl adrenalin, když jste nastoupili, nikdo nás nepřipoutal. Já jsem dopadla vcelku dobře, ale Štěpánka měla na klíně batoh a na něm ještě seděl její malý bráška, tak ho křečovitě držela, ale všichni jsme vpořádku vyjeli nahoru, ale usoudili jsme, že dolu raději sejdeme pěšky. Prošli jsme celou zoologickou zahradu, viděli jsme slony, žirafy, opice, lvi a tygry. U nich jsme strávili nejvíce času, páč to je Štěpánky oblíbené zvíře. Byla tu možnost vyzkoušet si, jak rychle běháme a potom nám to řeklo, jakému zvířeti se podobáme, tak já prosím běhám jako veverka. 

Poprvé jsem stihla show s lachtany a netušila jsem, že jsou tak učenliví. Pak už nás čekala jen svačina a cesta zpátky na nádraží, kde jsme poslouchali, jak někdo hraje krásně na piáno.