Když se teďka ohlédnu a podívám se na ty tři týdny, tak to uteklo všechno jako voda, angličtina se mi trošku zlepšila. Taky jsme došli tak daleko, že jsme se častokrát přistihli, že jsme Češi a že mluvíme na sebe anglicky. Celá ta naše skupinka mi bude strašně moc chybět, s polovinou z nich už se pravděpodobně nikdy neuvidím, ale s tou druhou polovinkou se doufám zase brzy uvidím 💛 Ke konci už mi ani nevadila naše koupelna, ani náš pokojík bez klimatizace, patrové postele bez zábradlí a žebříků. Vypozorovala jsem z našeho pobytu docela velkou změnu počasí, prvních 14 dní bylo velké horko a nebe bylo bez mráčků, za to poslední týden bylo celou dobu zataženo a pofukoval i studenější vítr.
Co si budeme v Česku mi z jídla nejvíce chybí Choco - to je takové čokoládové mlíčko v pytlíku, kterého bylo vždy nedostatečné množství na snídani. Proto taky platilo pravidlo, kdo dřív chodil, tak, pravděpodobně nějaké našel. Dál mi bude chybět mangová limonáda z automatu, tu jsem tady pravidelně pila po práci.
Taky mi chybí po práci sezení na sedačkách a povídání si o všem možném. Vymýšlení kravinek jako třeba, jak jsme obalili kámen ve fólii, vzali jsme násadu od koštěte a chtěli jsme hrát softball, ale tyč se po prvním odpalu zlomila. Tak jsme použili nohu od figuríny, a s ní už to šlo. Chybí mi taky naše sezení a tancování 💃 na střeše, každo denní běhání po základně. Taky mi chybí naše tancování a zpívání písniček při práci na skladě.
Když se na sebe podívám, tak vím, že mě Izrael naučil spoustu věcí. Jsem potom více ostražitá, víc zodpovědná, nebojím se komunikovat s cizíma lidma, zamilovala jsem si ještě víc Rock and Roll, zjistila jsem, že je kolem spousta zajímavých jazyků.
Třeba mám pořád v hlavě písničku, kterou jsme se učili na hodině Arabštiny.
Teď už vím, že se další léto chci taky někam podívat, ale zatím nevím kam. Po maturitě bych si chtěla zabalit kufr a někam na týden odletět, ale zatím nevím kam, ale ono se něco najde.
Co si budeme v Česku mi z jídla nejvíce chybí Choco - to je takové čokoládové mlíčko v pytlíku, kterého bylo vždy nedostatečné množství na snídani. Proto taky platilo pravidlo, kdo dřív chodil, tak, pravděpodobně nějaké našel. Dál mi bude chybět mangová limonáda z automatu, tu jsem tady pravidelně pila po práci.
Taky mi chybí po práci sezení na sedačkách a povídání si o všem možném. Vymýšlení kravinek jako třeba, jak jsme obalili kámen ve fólii, vzali jsme násadu od koštěte a chtěli jsme hrát softball, ale tyč se po prvním odpalu zlomila. Tak jsme použili nohu od figuríny, a s ní už to šlo. Chybí mi taky naše sezení a tancování 💃 na střeše, každo denní běhání po základně. Taky mi chybí naše tancování a zpívání písniček při práci na skladě.
Když se na sebe podívám, tak vím, že mě Izrael naučil spoustu věcí. Jsem potom více ostražitá, víc zodpovědná, nebojím se komunikovat s cizíma lidma, zamilovala jsem si ještě víc Rock and Roll, zjistila jsem, že je kolem spousta zajímavých jazyků.
Třeba mám pořád v hlavě písničku, kterou jsme se učili na hodině Arabštiny.
Teď už vím, že se další léto chci taky někam podívat, ale zatím nevím kam. Po maturitě bych si chtěla zabalit kufr a někam na týden odletět, ale zatím nevím kam, ale ono se něco najde.
