Jak už to o prázdninách bývá, tak se jezdí na tábory a já s bráchou jsem vyrazila na tábor na Slovesko do Smrečan. Cesta vlakem z Kolína do Liptovského Mikuláše nám trvala 4 hodinky, a v Liptovském Mikuláši jsme čekali 6 hodin, než nás vyzvednou naši známí. No rozhodli jsme se, že se podíváme po městě, ale tahat sebou pěkně těžkou krosnu a ještě batoh v ruce není žádný med, tak jsme to jako správní táborníci zakempili v McDonaldu na obědě a potom jsme to ještě zakempili na jednom filmu v kině. Potom nastala hodina "Z" a jeli jsme do Smrečan na chatu. 

~

Druhý den jsme hned vyrazili na výlet do Vysokých Tater, nejdříve jsme šli k Chatě při Podpradském plese a potom jsme odtud vyrazili na Sedlo pod Ostrvou. Nikdy jsem takhle nešlapala do kopce, vyšlápnout tohle bylo pro mě čiré vítězství na konci jsem si ještě dala s kamarádkou závěrečný sprint. Ten výhled za tu námahu stál, potom nás už čekal sestup dolu a ten mi přišel daleko obtížnější. Museli jsme si dávat pozor na každý krok, páč, když jste se podívali někam jinam, tak hrozilo, že se přerazíte o nějaký kámen. Všichni jsme v pořádku došli až k autům a v pořádku jsme dorazili na chatu, kde jsme nasbírali další síly na další den.

~

~

Třetí den jsme vyrazili na Oravský Podzámok. Z tohodle výletu si pamatuju, že ten hrad má spoustu, ale spoustu schodů a že nikdy nebyl nikým dobyt. Jak z něj byl krásný výhled na okolní krajinu. Taky jsme tam chytli nějaké muzikanty a ti nám zahráli několik písniček. Měli jsme štěstí, že jsme byli u hradu ještě před otevírací dobou a šli jsme jako první skupina na řadu, protože, když jsme odcházeli, tak před hradem byly dlouhatánské fronty.

~

~

 Čtvrtý den jsme vyrazili do Demanovské ledové jeskyně, cestou jsme měli zpoždění a prohlídka začínala na 15 minut a ukazatel nám ukazoval, že cesta k jeskyni bude trvat 20 minut. To už jsme šli pěšky do strmého kopce a pěkně jsme si mákli, protože jsme to chtěli stihnou, ten den nám ještě do toho lehce pršelo, no ale stihli jsme to. Jen se teda nesmělo v jeskyni fotit, teda smělo, ale jen ti, kteří si koupili povolení a to jsem si nestihla koupit. Jeskyně byla krásná, ale byla v ní zima, co jsem mohla čekat byla to ledová jeskyně, a bylo v ní zase spousta schodů. Na některých místech v jeskyni byl ještě sníh, ale měli jsme zákaz na něj sahat. Po jeskyni jsme vyrazili na prohlídku města Liptovský Mikuláš. Navštívili jsme tam Židovskou synagogu a ta byla nádherná. Já jsem člověk, který miluje modrou barvu a synagoga byla vevnitř modře vyzdobená, no byla to krása se na to dívat.

Potom jsme si ještě dál prošli město a pokochali jsme se nad dalšími památkami, ale žádná neměla na synagogu.

~

~

Pátý den jsme měli volno, tak jsme hráli fotbal na místním hřišti. Původně jsem si myslela, jó to bude pohoda, ale všichni byli nějací dobří, tak se z toho stal zápas. 

~

Šestý den jsme vyrazili na motokáry. No jelikož jsem nedávno dělala autoškolu, tak jsem byla opatrná, ale brzo jsem musela od opatrnosti upustit, protože se za mnou všichni netrpělivě tlačili. Ale ta moje bezpečnost byla oprávněná, páč jsme jezdili dost rychle a na velkých motokárách jsme neměli pásy, ale nikomu se nic nestalo. A já jsem konečně odbourala strach z helem, protože mi to je nepříjemný, ale teď jsem zase ráda, že jsem jí měla na hlavě.

~

~

Sedmý a poslední den jsme hráli takovou improvizovanou házenou, grilovali jsme a měli jsme zapálený krb. Jsem jediná, která si na ohni ráda opéká jablka? Večer jsme  potom propovídali a hrálo se na kytaru a zpívalo se.

~

No a den osmý mě a bráchu čekala znovu cesta domů, museli jsme ještě čekat dvě hodinky na nádraží a potom nám cesta vlakem trvala ještě o hodinku déle než cesta sem, ale domů jsem dorazili v pořádku a plni dojmů.