TEL AVIV

sobota, srpna 24, 2019

22.8. 2019

Přijela jsem ze základny a spolu s ostatními dobrovolníky jsem se ubytovala v hostelu BEIT ODED, hned jsem vyrazila s Noemi, Laurou a s Ališou na ten největší trh v Tel Avivu. Byla to celkem velká tlačenice, ale bylo to zajímavé. Chvilku mi to připomínalo nějaké větnamce u nás v Česku. Hned na začátku jsem narazila na nejlepší krámek z celého trhu, byl to obchůdek s tureckými sladkostmi. Potom tu bylo spoustu obchůdků se šperky, s oblečením, s kořením a s ovocem a zeleninou. Na příští návštěvu trhů se musím naučit smlouvat. Večer jsem poprvé vyrazila na pláž a moře bylo čisté a teplé a ty vlny. Lepší než v Chorvatsku, jen jednu nevýhodu to mělo, nedalo se tam plavat. Náš cíl byl jít s holkama na pláž pozorovat západ slunce, ale než jsme se dostaly z hotelu, tak už slunce zapadlo, ale to nám nevadilo. Cestou zpátky na hotel se s námi dal do řeči jeden starší pán, jmenoval se Lazar a propovídaly jsme s ním dvě hodiny.

23.8. 2019

S Péťou jsem se dneska rozhodla, že vyrazíme na Historical Crane(to je staré molo). Jely jsme tam autobusem, kolem toho bylo mola bylo spoustu obchůdků, a to bychom nebyly my, abychom všechny ty obchůdky neprolezly. Ale udělaly jsme to chytře šly jsme do dvou obchůdků a potom jsme šly na molo a potom jsme prolétly zbytek. Na molu jsme dohromady potkaly asi jenom 3 lidi, jinak tam bylo prázdno, pohledem na moře, bych se mohla kochat celý den. Na konci mola byly dvě plastové židle, tak jsme si tam chvilku poseděly a potom jsme se vydaly dál objevovat obchůdky, na konci byla tržnice, tak jsme nakoukly i tam a koupily jsme si něco na posilněnou. Cesta zpátky byla horší. První autobus nás dovezl na správné místo, ale potom jsme nemohly najít další autobus. Do toho jsme přemýšlely, jak funguje Rav-Kav karta, protože na lístečku od řidiče jsme měly napsáno, že nám to trvá 90 minut, tak jsme pochopily, že nemusíme v každém autobuse pípat s kartou, když už to máme takhle zaplacené. Už jsme potom nevěděly, na jaký autobus si máme sednout, tak jsme si sedly na ramdom autobus, a říkaly jsme si, že teda nebudeme pípat s Rav-kav kartou, když už jsme to típnuly před 10 minutami, no ale co nechceš zrovna v tomhle autobuse se objevil revizor, tak jsme mu podávaly lístečky s časem do kdy nám to trvá, ale to ho nezajímalo, chtěl jen kartu no a ta říkala, že nemáme zaplaceno, naštěstí to revizor nějak přešel a karty nám odťípnul. Celou cestu autobusem jsem pozorovala přes Google mapy, kde se pohybujeme, ale začaly jsme odjíždět ještě dál od našeho ubytování, tak jsme potom vystoupily na nějaké zastávce a vyrazily jsme hledat, takové ty elektrické koloběžky. Na telefonu jsem si zapnula navigaci a už jsme si to vesele trajdaly někdy po silnici někdy po chodníku, připadala jsem si jako pirát silnic. Jízdu na koloběžce jsem rozdýchávala ještě celý den, večer jsem s Péťou, Martou a Markétou vyrazila na pláž, kde jsme tentokrát chytly západ slunce. Večer jsem s Péťou vyrazila do Old City. Půjčily jsme si zase koloběžku a večer už začínal Šabat a šabatová večeře.

24.8. 2019

Celé dopoledne jsem s Péťou strávila na hotelu a psaly jsme dopisy domů. Po obědě jsme vyrazily na pláž, a cestou jsme si koupily nafukovací kruh a lehátko. Na pláži jsme si to nafoukly a strávily jsme přes hodinu v moři, dokud Péťa nedostala mořskou nemoc. Potom jsme už trávily čas na pláži. Na večer jsem se vydala s holkami znova do Old City, tak jsme se rozdělily a já jsem si město procházela sama, když se setmělo tak začal koncert Jazzového orchestru, tak jsem si něco poslechla a potom už jsem musela vyrazit zpátky na hotel, protože se dneska uklízelo.